Zahrada a dům

Když zahrada spí


Ještě, než napadne první sníh a dříve, než je půda skrz na skrz promrzlá, je vhodné nejen zrýt záhony, na které nezbyl na podzim čas. Ale rozšířit zahrádku o nové, na dosud neosázené ploše. Obzvláště, pokud je na ní těžká jílovitá půda. A jestli počasí dovolí, důkladně ji prohnojit. Aby na jaře byla připravena na výsadbu. Rovněž je nutné posklízet veškeré plodiny, které je potřeba ochránit před prvními mrazy. Růžičkovu kapustu, polníček, roketu, pažitku či petrželku. A rovněž topinabury, které by v půdě zamrzly. Mnohdy je potřeba nechat vybranou zeleninu v záhonech až do jara.

Zimní čas

A tu je rozhodně nutné ochránit před sněhem a mrazem mulčem či vrstvou chvojí. Pokud se k vytápění domu používají dřevěné brikety, je výhodné popelem z nich během celé zimy posypávat záhony. Tím, že obsahuje velké množství vápníku a draslíku, což jsou dvě nezbytné živiny přispívající ke zdravému růstu plodin, zvyšuje jejich úrodu. Navíc jsou chemické vlastnosti popela podobné jako má vápno, jeho pomocí se i potřebně neutralizuje kyselá půda. V době, kdy pominou největší mrazy, je možné provádět i zimní řez stromů. A zbavit je zbytečných a přerostlých větví. V této době je možné z ovocných stromů odebrat rouby z jednoletých výhonů.

V zahradě

Které se na jaře naštěpují na podnož. Či i na vzrostlejší stromy. Zima je ideálním časem k plánování výsadby keřů a stromků. Kterými se rozhodnete na jaře zahradu oživit. Dobrým řešením je vzít čtvrtku papíru a vytvořit přesný plán. Podle kterého už v předstihu je možné vybranou ploch zamulčovat a připravit tak dostatečný prostor pro plánované dřeviny. Stejně tak je vhodné vytvořit osevní plán zeleniny. Čímž se nejen vyčlení potřebná plocha, ale zjistí se, v jakém sponu a jakým množstvím efektivně záhonky osázet. Pro všechny, kteří k výsadbě používají vlastní semena, je zima tím nejlepším časem k jejich stratifikaci. Uložením do vlhka a chladu. Nebo do krabičky s pískem do lednice. Bez čehož by na jaře semena nevzklíčila.

Skutečně je takové plus mít u domu zahradu?


Mít vlastní pozemek je něčím, čeho si mnoho lidí cení. I to je ostatně důvod, proč mnoho z nás sní o bydlení v rodinném domě se zahradou, a proč i lidé v paneláku měli dříve často zároveň chaty a chalupy se zahradami, na kterých leckdy trávili celé teplé období. Proč nám na tom ale tak záleží?

 

Odpověď je, že vlastní půda pro nás představuje kousek jistoty a také soukromí, které například v paneláku nebylo zrovna ideální. Navíc nesmíme zapomínat, že v té době jsme také nebyli až tak volní, jak bychom měli být. Každý kousek svobody, například moci si dělat na svém pozemku prakticky cokoliv, byl tedy velmi cenný.

 

rodinný dům s velkým pozemkem

 

Dále je tu fakt, že mnoho lidí považuje půdu za solidní investici. Je totiž jasné, že jí valem ubývá, jak je postupně stále více zastavována, a počet lidí se neustále zvyšuje. Bude jí tedy stále méně a méně, což znamená, že bude stále vzácnější. Pokud tedy nějakou vlastníme, měli bychom si ji považovat. Tak alespoň valná část populace přemýšlí. Jak už to však tak bývá, skutečnost není až tak růžová.

 

Ve skutečnosti jsou s vlastnictvím půdy spojené i určité problémy. V první řadě je potřeba se o ni starat, a to i když nejde o stavební parcelu. Ze zákona totiž máme povinnost zabránit tomu, aby zde rostly a množily se invazivní rostliny, což jde zajistit pouze údržbou.

 

práce na zahradě

 

Dále nesmíme zapomínat, že ačkoliv ona půda nám patří, za jejími hranicemi už tomu tak není. A to znamená, že si vedle nás developer může postavit v rámci zákona prakticky cokoliv. Může se tak stát, že kousek od našeho pozemku vyroste například dálnice, což jeho hodnotu značně sníží, zvláště když je součástí zahrady u rodinného domu.

 

Proto bychom měli uvážit, zda je to pro nás skutečně vhodné řešení, nebo zda by pro nás bylo lepší bydlení v paneláku, případně v domku bez zahrady. I to má totiž své plusy, byť je leckdy nevidíme.

Pěstujte brambory i bez zahrady


Nevěříte, že brambory lze pÄ›stovat i bez zahrady? Zkusíme vás pÅ™esvÄ›dÄit. Druhá polovina dubna a poÄátek kvÄ›tna je obdobím, kdy se sází brambory. ÄŒas výsadby záleží na oblasti: v nížinách je to polovina dubna, na vysoÄinÄ› a podhůří spíš pÅ™elom dubna a kvÄ›tna. Do té doby je tam půda jeÅ¡tÄ› příliÅ¡ studená a bramborám by trvalo příliÅ¡ dlouho, než vyklíÄí a vzejdou rostliny. À propos – klíÄení brambor. Kdo chce mít jistotu, že vÅ¡echny brambory zaÄnou své vegetaÄní období správnÄ› a vÄas, mÄ›l by nechat brambory k výsadbÄ› pÅ™edem naklíÄit. Budou mít urÄitý náskok a vy můžete první sklizeň uskuteÄnit již na poÄátku léta. VždyÅ¥ si vzpomeňte, jak nové brambory s máslem a pažitkou chutnají. A jeÅ¡tÄ› ke vÅ¡emu z vlastní úrody!

NaklíÄené brambory

PÄ›stování brambor v nádobách Äi pytlích

I ten, kdo má jen malou zahrádku, anebo vůbec žádnou, se může do pÄ›stování brambor pustit. StaÄí balkon nebo terasa. NevypÄ›stujete si sice brambory k uskladnÄ›ní, ale tu slastnou chuÅ¥ nových brambor v létÄ› si dopřát můžete. Ano, mluvíme o pÄ›stování brambor v nádobách. NÄ›kde se tento způsob oznaÄuje jako „turecký“. Dnes už těžko říci proÄ.

PÅ™ipravte si asi 15 litrový kbelík a ve výšce cca 2 cm ode dna, vyvrtejte po obvodu nÄ›kolik dírek. Tudy bude odtékat pÅ™ebyteÄná voda. A pÅ™itom jí na dnÄ› bude troÅ¡ka zůstávat, aby ji mohly brambory podle své potÅ™eby využít. Můžete na dno kbelíku nasypat i trochu Å¡tÄ›rku Äili vytvoÅ™it drenáž a v té bude trocha vody zůstávat. A zemina tak nebude zahnívat. A teÄ budete potÅ™ebovat nÄ›jakou půdu. PostaÄí běžná zahradní, pokud máte možnost ji získat. Jestliže budete brambory pÄ›stovat na terase, poÅ™iÄte si univerzální zahradnický substrát, brambory vám v nÄ›m vyrostou.

Rané brambory - mňam

A jak postupovat?

Nasypte do kbelíku 10-15 cm zeminy. Na ni položte 2 až 3 naklíÄené brambory a zasypte dalšími 10-15 cm zemÄ›. MírnÄ› zavlažujte. Až vyroste bramborová naÅ¥ do výšky 15 cm, pÅ™isypte zeminu tak, aby byl vidÄ›t jen její vrÅ¡ek. A položte další 2-3 brambory, které jste si mezitím nechali naklíÄit. A pak jeÅ¡tÄ› můžete pÅ™idat jedno patro. Záleží na vás, jak vysokou pÄ›stební nádobu si zvolíte. VhodnÄ›jší jsou nádoby nižší, avÅ¡ak Å¡iroké – do tÄ›ch můžete vysadit víc brambor. NÄ›kdo používá i ohrnuté igelitové pytle.

PÅ™i pÄ›stování na balkonÄ› nebo terase nezapomeňte na misku Äi jinou nádobku pod kyblík, aby vám pÅ™ebyteÄná voda nevytékala po podlaze. Ale brambory staÄí zalévat málo a ony  zpravidla vÅ¡echnu vodu spotÅ™ebují.

Vyzkoušejte a budete překvapení


PÅ™estože pohled z oken vaÅ¡eho rodinného domu ukazuje na nástup nostalgického podzimu, práce na zahradÄ› rozhodnÄ› nekonÄí. PÅ™estože koncem října se na ní provádÄ›jí pÅ™edevším úklidové práce, sbÄ›r pozdního ovoce a zeleniny, vÄetnÄ› vlaÅ¡ských oÅ™echů, ÄiÅ¡tÄ›ní zahrady od spadaného listí Äi oÅ™ez pÅ™erostlých vÄ›tví stromů a keřů, mnozí majitelé zahajují podzimní výsadbu. A to nejen trávníku, který bÄ›hem deÅ¡tivých podzimních dnů bude důkladnÄ› zavlažený. Ale výsadbu je možné provádÄ›t i do truhlíků. A to nejen sukulentů. Ale i zakrslých jehliÄnanů, vÅ™esu, chryzantém, aster Äi maceÅ¡ek. Na jaÅ™e se nebudete staÄit divit, jak zahrada a dům rozkvetou.

Podzimní výsadba

Podzim je ideální dobou i pro sázení jahod a malin. Do pÅ™ipravených provzduÅ¡nÄ›ných záhonů s hlinito-písÄitou zeminou lze jeÅ¡tÄ› v polovinÄ› října vysadit obé. Jenom je potÅ™eba zvolit závÄ›trné místo, aby se dobÅ™e ujaly. StejnÄ› jako maliník, je možné vysadit i další ovocné keÅ™e. AngreÅ¡t a rybíz, brusinky. Které ale je potÅ™eba sadit do dobÅ™e prohnojené hlíny. Která je i zrytá a zbavená veÅ¡kerého plevelu. VÄetnÄ› starých koÅ™enů. Ve stejném termínu lze vysadit i ovocné stromy. HlavnÄ› ty teplomilné. PÅ™edevším broskvonÄ› a meruňky, které jsou na teplotu vzduchu choulostivé. Až do listopadu lze bez obav vysadit jablonÄ›, tÅ™eÅ¡nÄ›, hruÅ¡nÄ› a Å¡vestky. A stejnÄ› tak i jehliÄnany.

Zahrada a dům na podzim

Mnozí majitelé zahrady sází do záhonů od září do října i spoustu zeleniny. Vždycky tak, aby staÄila zakoÅ™enit, než zaÄnou mrazy. ÄŒesnek, kterému vyhovují chladné teploty do 10 stupňů se sadí do hloubky pÄ›ti centimetrů. Pokud možno na sluneÄnou stranu. StejnÄ› tak cibule. Která se sází  do řádků dvacet centimetrů od sebe vzdálených. V dobÄ›, kdy teplota půdy neklesla pod pÄ›t stupňů, je možné zasadit brambory. Tak, aby hlízy zakoÅ™enily jeÅ¡tÄ› pÅ™ed snÄ›hovými závÄ›jemi. ÚplnÄ› nakonec, klidnÄ› až na konci listopadu, jestli poÄasí dovolí, lze provést i výsev mrkve. Úrody se sice doÄkáte až v příštím roce. Ale Äerstvé mrkviÄky už budete mít na talíři koncem jara.Â